Isopodi patří k nejlepším zvířatům pro začáteky: jsou tiší, nenároční a vystačí jim malý box. Jenže když poprvé otevřete nabídku chovatelů, najdete stovky druhů a barev a ceny od pár korun po tisíce. Tenhle článek vám pomůže se v tom vyznat.
Dobrá zpráva na úvod: vyloženě náročný isopod v běžné nabídce prakticky není. Druhy se liší hlavně tím, kolik chyb vám odpustí, a cenou. A ty dvě věci spolu často vůbec nesouvisí.
Obsah článku
- Jak číst názvy
- Rody, které uvidíte nejčastěji
- Proč jeden stojí stovku a jiný tisíce
- Kolem stovky: ideální první isopodi
- Pár stovek: krok dál
- Stovky až tisíce: až budete mít zkušenosti
- Často kladené otázky
- Na závěr
Jak číst názvy isopodů
Jeden druh se často prodává pod mnoha jmény a právě to začátečníky mate nejvíc. Název má obvykle tři části:
- Rod — první slovo, třeba Porcellio.
- Druh — první dvě slova, třeba Porcellio laevis. Podle druhu se řídí péče.
- Forma — název v uvozovkách, třeba „Dairy Cow“. Je to jen barva nebo kresba.
Pokud místo druhu vidíte zkratku sp. (třeba Cubaris sp. „Rubber Ducky“), jde o druh, který zatím nemá vědecké jméno.
Když tedy máte doma „Dairy Cow“, „Orange“ a „White“, máte vlastně jeden druh ve třech barvách.
Rody isopodů, které uvidíte nejčastěji
- Porcellio — větší ploché stínky, které se nesvinují. Patří sem nejlevnější i jedni z nejdražších isopodů.
- Armadillidium — svinky, které se stočí do kuličky. Většinou odolné.
- Porcellionides — drobné, rychlé a odolné. Často slouží jako „úklidová četa“ v teráriích.
- Cubaris — tropické svinky v neobvyklých barvách. Mají rády vlhko a teplo a najdete mezi nimi nejdražší isopody.
Proč jeden stojí stovku a jiný tisíce
Cena skoro nikdy neříká, jak těžké je druh chovat. Říká hlavně, jak je vzácný. Druh, který se rychle množí, brzy zlevní. Nová forma nebo vzácný druh je drahý, dokud ho nemá víc chovatelů. Pěkným příkladem je Cubaris „Panda King“: dřív vzácnost, dnes běžně dostupný. Levný ale neznamená začátečnický — chovatelé ho řadí spíš pro mírně pokročilé, protože se zpočátku pomalu zabydluje.
Pro začáteky ale platí jednoduché pravidlo: čím dražší druh, tím víc vás bude stát každá chyba. Proto se vyplatí začít u levnějších.
Kolem stovky: ideální první isopodi
Levné, odolné a rychle se množí. Na nich se naučíte všechno potřebné.
Porcellio laevis — velký, rychlý a velmi otužilý. Odpustí i podmínky, které ještě nemáte vyladěné. Má řadu pěkných barevných forem.
Armadillidium vulgare — svinka obecná ze zahrady. Snese různé teploty i vlhkost a stočí se do kuličky, což baví hlavně děti. Má i hezké barevné formy.
Porcellionides pruinosus — drobný, čilý a pořád na očích. Jeho barevné formy patří k nejlevnějším vůbec.
Porcellio scaber — odolný a nenáročný druh, který ve své divoké podobě moc neokouzlí. Jeho barevné formy ale patří k nejhezčím levným isopodům.
Chcete hlavně barvy? Nemusíte hned sáhnout po drahých druzích. Barevně atraktivní formy mají i nejodolnější druhy: ohnivá „Lava“ a strakatá „Calico“ u P. scaber, „Dairy Cow“ a „Orange“ u P. laevis, „Magic Potion“ u svinky obecné nebo „Orange Koi“ a „Powder Blue“ u P. pruinosus. Dostanete efektní zvíře s povahou, která odpustí hodně chyb.
Pár stovek: krok dál
Většinu z nich zvládne i začátečník. Množí se ale pomaleji a některé potřebují trochu víc pozornosti.
Porcellio dilatatus („Giant Canyon“) — robustní a velmi odolný, jen kolonie roste pomaleji.
Armadillidium nasatum — štíhlejší příbuzná svinky obecné, odolná a ochotně se množí. Oblíbená je oranžová forma „Peach“.
Cubaris murina („Little Sea“) — nejsnazší vstup do světa Cubaris. Chce víc vlhka a tepla, ale odpustí mnohem víc než jeho drahí příbuzní.
Armadillidium maculatum („Zebra“) — krásně kreslená svinka za rozumnou cenu. Množí se ale pomaleji a nemá ráda trvale mokro, takže je spíš na druhý chov. Hezky ukazuje, že nízká cena neznamená vždycky nejvyšší odolnost.
Stovky až tisíce: až budete mít zkušenosti
Nejsou vyloženě náročné, ale chyby nesou hůř a každá ztráta víc bolí.
Porcellio hoffmannseggi a Porcellio expansus — velké a efektní stínky ze španělských skál. Potřebují hodně čerstvého vzduchu, ale zároveň vlhké místo a dost prostoru, protože samci si hlídají území.
Cubaris sp. „Rubber Ducky“ — asi nejznámější „zvláštní“ isopod. Je plachý, množí se pomalu a potřebuje stabilní vlhko a teplo.
Nejnovější druhy Cubaris — tady jsou ty opravdu drahé kousky. Nechte si je na dobu, kdy už máte za sebou první úspěšnou kolonii.
Často kladené otázky ohledně isopodů
Je dražší isopod náročnější na chov? Ne nutně. Cena závisí hlavně na tom, jak je druh vzácný a jak rychle se množí. Drahý druh ale bývá pomalejší a chyba vás pak stála víc.
Můžu mít víc druhů nebo forem v jednom boxu? Radši ne. Rychlejší druh pomalejší postupně vytlačí. Barevné formy stejného druhu se zase kříží a jejich potomci barvu často ztratí. Každý druh i forma patří do vlastního boxu.
Kolik kusů koupit na začátek? Chovatelé většinou nabízejí startovní skupinku kolem deseti kusů. To stačí, aby se kolonie rozjela.
Jak poznám, že kupuji to, co chci? Vždy si zjistěte latinský název druhu, nejen obchodní jméno formy. Jeden druh se často prodává pod několika názvy.
Hodí se pro začátečníka nějaký Cubaris? Ano, Cubaris murina („Little Sea“). Chce víc vlhka a tepla než běžné druhy, ale odpustí hodně chyb. Ostatní Cubaris si nechte na později.
Chci barevné isopody. Musím kupovat drahé druhy? Vůbec ne. Barevné formy mají i nejlevnější a nejodolnější druhy, třeba „Lava“, „Dairy Cow“ nebo „Magic Potion“.
Na závěr
Až budete v nabídce zase tápat, pomohou tři otázky: Jaký je to druh? Jde jen o barevnou formu? A je drahý kvůli vzácnosti, nebo kvůli náročnosti? Většinou platí to první.
Začněte druhem kolem stovky, užijte si první mláďata a na dražší kousky přijde řada později.
Galerie isopodů










